|
|
Komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií
Vyšatová, Tereza ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce je navržení nových způsobů komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií. Teoretická část práce se zabývá perspektivami pohledu na svépomocné skupiny a modelem participace zohledňujícím sociodemografický profil, bariéry účasti a motivaci k účasti jakožto faktory ovlivňující participaci. V empirické části je popsáno zdůvodnění výběru dotazníkového šetření a rozhovorů jako metod sběru dat. V části "výsledky a diskuze" prezentuji výsledky analýzy vnější komunikace, charakteristik cílové skupiny, motivace k účasti na svépomocné skupině, bariér v účasti na svépomocné skupině a na základě zjištěných údajů navrhuji komunikační opatření zohledňující cílovou skupinu.
|
|
| |
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
|
Svépomocné skupiny, jejich význam a nabídka v ČR
Sovová, Petra ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Bakalářská práce Svépomocné skupiny, jejich význam a nabídka v ČR se zabývá zkušenostmi zakladatelů a organizátorů svépomocných skupin z různých měst na území České republiky, pohledem zakladatelů a organizátorů svépomocných skupin na důležité faktory ovlivňující vznik, vývoj a udržení svépomocné skupiny. Teoretická část shrnuje znaky, definice a typologie svépomocných skupin. Věnuje se významu svépomocných skupin a rizikům svépomocných skupin. Výzkumná část se formou kvalitativních rozhovorů zaměřuje na dosud méně diskutovaná témata týkající se svépomocných skupin z pozice jejich zakladatelů a organizátorů.
|
|
|
Vliv skupiny SASA na léčbu a integraci traumatu ze znásilnění
Brichcínová, Ludmila ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Klvačová, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Vliv skupiny SASA na léčbu a integraci traumatu ze znásilnění se zabývá specifickými přínosy svépomocné skupiny, které z perspektivy jejích členů přispívají k zotavení ze zkušenosti se sexuálním násilím. Práce může být podnětná pro osoby, které mají přímou zkušenost se znásilněním či jiným druhem sexuálního útoku, a rovněž pro osoby, které se s takovým člověkem setkali nebo setkají (nejen profesně). Cílem práce je optikou členů skupiny SASA zhodnotit její léčivé aspekty v rámci procesu úzdravy ze znásilnění - co konkrétně a díky čemu pomáhá. Současně zachycuje i případná úskalí nastavení skupiny a to, jak její členové vnímají koncept 12 kroků. Teoretická část práce seznamuje se současným stavem poznání o tématu a stručně objasňuje základní pojmy vztahující se k problematice. V kostce popisuje prožívání, chování a potřeby člověka v kontextu zážitku znásilnění. Na traumatizaci po znásilnění nahlíží z pohledu vlivu na duševní zdraví. Dále představuje fenomén svépomocných skupin včetně jejich role v systému pomoci, kdy jsou vnímány jako doplňková možnost péče o člověka, a popisuje specifika fungování konkrétní duchovní svépomocné skupiny SASA (= Anonymní, kteří přežili sexuální útok) založené na 12 bodovém programu, který je inspirován sdružením pro Anonymní...
|
|
|
Terapeutické přístupy u osob s tinnitem v Hesensku
Fojtíčková, Eva ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tématem diplomové práce je tinnitus, který je definován jako zvukový vjem bez přítomnosti vnějšího akustického zdroje. V práci je popsána klasifikace, etiologie, symptomatologie, diagnostika a terapie tinnitu. Těžiště práce spočívá především v popisu terapeutických přístupů. Empirická část představuje kazuistiky 12 respondentů s tinnitem. Pomocí metod kvalitativního výzkumu jsou porovnávány možnosti terapie respondentů ze Spolkové republiky Německo, konkrétně z Hesenska, a respondentů z České republiky. Výzkum se zaměřuje na diagnostiku tinnitu, spolupráci s odborníky, možnosti terapie a jejich výsledky, způsob financování, spokojenost respondentů s terapií a na přínos svépomocné skupiny pro osoby s tinnitem.
|
|
| |
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
|
Význam sociální opory ve svépomocných skupinách
Knoblochová, Ivana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hrubý, Radovan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachycení jedinečnosti člověka trpícího alkoholismem, jeho reflexe vlastního života před vstupem do svépomocné skupiny Anonymních alkoholiků a nyní. Dále také vnímání vlastní závislosti a zejména jeho hledání cesty ke střízlivosti. Jedním z dalších cílů je identifikace konkrétních druhů a zdrojů sociální opory u každého jedince a to v kontextu společenství Anonymních alkoholiků. Teoretická část práce je věnována pojetí sociální opory, tématu svépomoci a svépomocných skupin s bližším pojednáním o svépomocné skupině Anonymní alkoholici. Součástí je i charakteristika závislostního chování se specifikací závislosti na alkoholu. Pro účely empirické studie byl zvolen kvalitativní typ výzkumu a metoda polostrukturovaného rozhovoru. Analýza a interpretace kvalitativních dat byla inspirována principy metody zakotvené teorie. Tato empirická studie se opírá o základní výzkumné oblasti: popis vnímání života aktivního alkoholika, strategie boje se závislostí, cesta k abstinenci pomocí svépomocné skupiny Anonymních alkoholiků a reflexe střízlivého života alkoholiků.
|
|
|
Komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií
Vyšatová, Tereza ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce je navržení nových způsobů komunikace svépomocného spolku pro lidi se sociální fobií. Teoretická část práce se zabývá perspektivami pohledu na svépomocné skupiny a modelem participace zohledňujícím sociodemografický profil, bariéry účasti a motivaci k účasti jakožto faktory ovlivňující participaci. V empirické části je popsáno zdůvodnění výběru dotazníkového šetření a rozhovorů jako metod sběru dat. V části "výsledky a diskuze" prezentuji výsledky analýzy vnější komunikace, charakteristik cílové skupiny, motivace k účasti na svépomocné skupině, bariér v účasti na svépomocné skupině a na základě zjištěných údajů navrhuji komunikační opatření zohledňující cílovou skupinu.
|
host ::
RSS.